|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
The Military component of the Counterrevolution - Egypt case- The root causes of the deep-state and its military hardcore counterattack against Egypt uprising.
Saad, Mohamed ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
In the course of time, the Egyptian army has developed a complicated network of economic interests as a privileged establishment, and independent from civilian oversight or political surveillance. This dissertation argues that; the well-established and long lasting independent economic interests may turn the military establishment to an independent stakeholder and closed, conservative group within the society seeks to preserve its own privileges by controlling over the political power and resist any external oversight including the democratic reforms that may create a threat to these privileges. Such military establishment is a direct threat to any democratic transition. In this case, the armies securitize the political sphere raising the democratic reforms as foreign conspiracy and an existential threat to its privileges and raise the nationalism and xenophobic rhetoric as it needs to create a political justification for their security practices that aim to crush the opposition and secure the political power. I suppose that the Egyptian case shows causal relations between the economic interests of the military establishment and the nationalism as a dominant ideology. Such military is leaning to not only control the political power, but it aims to militarize the societal values and control over the...
|
|
|
The Military component of the Counterrevolution - Egypt case- The root causes of the deep-state and its military hardcore counterattack against Egypt uprising.
Saad, Mohamed ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
In the course of time, the Egyptian army has developed a complicated network of economic interests as a privileged establishment, and independent from civilian oversight or political surveillance. This dissertation argues that; the well-established and long lasting independent economic interests may turn the military establishment to an independent stakeholder and closed, conservative group within the society seeks to preserve its own privileges by controlling over the political power and resist any external oversight including the democratic reforms that may create a threat to these privileges. Such military establishment is a direct threat to any democratic transition. In this case, the armies securitize the political sphere raising the democratic reforms as foreign conspiracy and an existential threat to its privileges and raise the nationalism and xenophobic rhetoric as it needs to create a political justification for their security practices that aim to crush the opposition and secure the political power. I suppose that the Egyptian case shows causal relations between the economic interests of the military establishment and the nationalism as a dominant ideology. Such military is leaning to not only control the political power, but it aims to militarize the societal values and control over the...
|
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
States without Armed Forces: A Comparative Case Study of Demilitarization in Panama and Costa Rica
Sponták, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Ústrednou témou tejto práce sú štáty, ktoré nedisponujú vlastnou armádou, predovšetkým však tie, ktoré armádu v minulosti mali, ale rozhodli sa zbaviť sa jej. Hlavnú časť práce predstavuje porovnanie dvoch konkrétnych štátov - Panamy a Kostariky - podstúpivších v priebehu minulého storočia proces demilitarizácie. Práca si kladie za cieľ identifikáciu faktorov, ktoré podmienili vzájomne diametrálne odlišný postdemilitarizačný vývoj oboch krajín a objasnenie motivácie, ktorá viedla tieto krajiny k zavrhnutiu armády. Práca je rozdelená do štyroch kapitol. Prvá kapitola všeobecne oboznamuje čitateľa so súčasnými bezarmádnymi štátmi. Druhá, teoretická kapitola je venovaná pretoriánstvu - situácii, kedy sa armáda stáva dominantnou zložkou exekutívy a celej spoločnosti. Tretia a štvrtá kapitola sú detailnými prípadovými štúdiami Panamy a Kostariky.
|
host ::
RSS.